Aktuality

11.3.2009 -

Ahoj mí přátelé,
předem Vás všechny moc zdravím.

V minulých dnech hostila Česká Republika výkvět závodníků v klasickém lyžování včetně těch nejlepších skokanů světa. I já jsem měl možnost prožít jeden víkend na MS v Liberci. Bylo to opradu báječné - nejen proto, že jsem zavítal na závod běhů na lyžich nebo finálové kolo severské kombinace, ale hlavně jsem mohl být opět mezi mými přáteli a "kolegy", s kterými už se teď vídávam strašně málo, a s kterými jsem prožil velkou část svého života. A taky jsem mohl opět trochu nasát tu "mistrovskou atmosféru".

V sobotu nás čakal závod na K90, kde se naši předvedli v dobrém světle, škoda jen že Kubovi zrovna nevyšel skok. Přesto si myslím, že Kubova forma pujde nahoru a ještě o něm moc uslyšíme. Vedle pozvání OV, za což jim děkuji, jsem byl v Liberci i - pro mě v nové roli - spolukomentárora ČT. Závod jsem tedy prožíval z úplně jiné pozice. Bylo to pro mě něco nového a tak kromě fandění, jsem se snažil si udržet "nestranný nadhled" a obohatit diváky u televizorů o poznatky, které by je mohly zajímat, i o věcech ze zákulisí skoků na lyžích.

Závody na velkém můstku jsem poté již sledoval v televizi - jako divák. Soutěži jednotlivů na K120 moc nepřálo počasí a našim závod moc nevyšel, ale i tak to byla skvělá podívaná. Čím mě naši kluci ovšem dostali byl závod družstev, při kterém byla u nich vidět strašná chuť do závodění a hlavně po prvním kole obrovské odhodlání. Výsledky mluvili za sebe ,vždyť bojovali o medaili a myslím, že jde vidět, že máme silný tým a kluci ví na čem pracovat. Do olympijských her přece zbývá ještě rok... A tak si nyní po dvou letech připomíná můj manažer Honza B. - to, co jsem vyslovil (či odvětil) ještě v Krakovské nemocnici na slovo Vancover, pamatujete? (já vlastně ne, neboť jsem byl terve první den po probuzení, ale asi tu myšlenku jsem v hlavě měl).

Závěrem bych chtěl říct, že podle mě melo Mistrosví světa v Liberci své kouzlo, své vítěze i své poražené , takže jsme na perfektně připravených můstcích viděli hodnotná soutěžní klání.

Zatím se mějte báječně a brzké době se Vám na stránkách opět ozvu - tentokrát spolu se svým bráchou Jirko - na prahu přípravy na novou sezónu

Váš Honza Mazoch

25.11.2008 - "Víkendové" V cuku letu Honzovou kariérou

Oblíbený magazín Televizního zpravodajství TV Nova přichází každý týden s novým tématem. V pondělí 24. listopadu redaktoři přichystali vydání Víkendu s námětem "V cuku letu". A neopomněli zařadit reportáž o Janu Mazochovi. Nejenže donedávna zastupoval sportovce, kteří v cuku letu létají vzduchem, ale také se mu v cuku letu změnil život a priority.

Několikaminutová reportáž obsáhla celou Honzovu kariéru - první začátky pod dohledem slavného dědečka, který promluvil i před kamerou, strmý vzestup až po dvojnásobné úspěšné reprezentování ČR na olympiádě a také zakopanský pád a rozhodnutí pověsit skočky nadobro na hřebík.

O svém životě, který ještě před pár měsíci znamenal pouze skoky, promluvil Honza na můstku v domovském Frenštátě pod Radhoštěm a jeho zážitky s ním před televizním štábem rozebírala i manželka Barbora a bratr Jirka.

10.11.2008 - Honza ve Víkendu

V pondělí, dne 24.11.2008 ve 21:30, bude na televizi Nova v rámci pořadu Víkend odvysílán malý medailonek o Honzovi.

30.9.2008 - Honza úspěšně odmaturoval!

Maturita je strašákem každého studenta a také Honza byl zejména v osudné ráno velmi nervózní. Po definitivním konci skokanské kariéry se mohl myšlenkami plně soustředit na významný milník studií a celý "svaťák" plně obětoval škole. Sám Honza totiž ví, že složení maturity je důležitý životní krok.

"Nervozita byla velká, takové pocity jsem dosud neznal," popisoval Mazda. "Zřejmě to byla ta správná maturitní atmosféra. Je to ovšem něco úplně jiného, než být na závodech a připravovat se bezprostředně před skokem," srovnával Honza skoky a maturitu.

"Vytáhl jsem otázky, které jsem si přál vytáhnout, nakonec jsem byl s "losováním" a taháním čísel docela spokojen," líčil dál. A tak se vedle meziválečné literatury ke slovu dostaly i věci z ekonomie a počtů. "Celá příprava i průběh se opravdu dá shrnout do tří slov: Zkoušky z dospělosti. Jsem rád, že jsem maturitu složil, byl to jeden z mých osobních mimosportovních cílů v tomto roce," dodal čerstvý absolvent střední školy.

19.8.2008 - "Hodně jsem se toho naučil." Teď chce zkušenosti předat dál.

Tak se to přece stalo, Honza v neděli kariéru skutečně ukončil. "Rozhodnutí bylo pouze na mě a nebylo jednoduché," připustil Honza na své rozlučce ve Frenštátu. "Hodně jsem přemýšlel o svém dalším skákání, vždyť se tomu věnuji víc než 16 let, se skoky jsem toho hodně zažil, byl jsem na dvou olympiádách, získal bronz na MSJ, ..." vypočítával své zážitky.

"Myslím, že s odstupem času mohu moje skákání na lyžích hodnotit pozitivně. Hodně jsem se toho naučil a vzal si i do života," řekl. "A to je především pro mladé kluky (a teď i holky) to nejdůležitější. Aby je to v mládí bavilo jako mě a vlastně měli nějakou smysluplnou "náplň života"."

"I období po pádu pro mě bylo důležité a mohl jsem poznat život i z jiné stránky. To vše mě snad pozitivně "vybavilo" do života," doufá Mazda. "Teď mě čeká maturita," upíná svou pozornost na zářijovou zkoušku z dospělosti. Od skákání by však Honza úplně utéct nechtěl. V budoucnu chce skokům pomoci a předávat vlastní zkušenosti. Zatím jeho činnost nemá hmotnější podobu a nejde o nic konkrétního, prozatím se jedná o dlouhodobější horizont. Rád by ale pomohl svému bratrovi Jirkovi, který je v 18 letech na prahu své kariéry. Zdá se tedy, že zatámco se jedny (skokanské) dveře s konečnou platností zavřely, jiné se již pomalu otvírají.

19.8.2008 - Velké sbohem na Velké ceně domovského můstku

Frenštátský střední můstek, hodina po nedělním poledni, pod můstkem necelá tisícovka diváků. A na lavičku pomalu usedá přes sto závodníků Velké ceny Frenštátu pod Radhoštěm. Nakonec přichází na řadu ten nejsledovanější. Závodník s nejvyšším číslem. Stoosmadvacítku nese na svých zádech loučící se Jan Mazoch.

Léto 2007, Jan Mazoch se po pádu znovu vítá se skokanskými můstky.

Léto 2008, Jan Mazoch dává můstkům nadobro sbohem. Je neděle 17. srpna a dvaadvacetiletý skokan se probouzí do posledního závodního dnu ve svém životě. "Ráno jsem byl mírně nervózní, měl jsem takový sevřený pocit. Ale jak jsem přijel na můstek, všechno se to uklidnilo," popisoval později sám Honza.

Zkušební kolo bylo ještě trochu rozpačité a udělal "brzáka", do závodu však vlétl v plném soustředění a oba skoky mířily k hranici 90 metrů. V prvním kole tuto vzdálenost trefil přesně, ve druhém si o půl metru pohoršil a dopadl na značku 89,5m. A i když v poslední době netrénoval tak, jak byl zvyklý, obsadil 14. místo, přičemž z českého zastoupení jej porazil jen brácha Jirka, v závodě sedmý.

"Když jsem se díval na startovku, kde byli silní především Poláci, tak jsem si říkal, že umístění okolo desátého místa by bylo dobré. Vždyť už jsem čtyři týdny pořádně netrénoval, i když v týdnu jsem si byl skočit," hodnotil Honza, který přesně odhadl polskou sílu. Vítězem se stal Polák Wojtech Skupien a také další dva skokani na stupních vítězů patří k polskému týmu. Tentokrát se však nejlepší trojice nedočkala toho nejbouřlivějšího potlesku, tím nejdelším aplausem byl odměněn Honza, který také obdržel od představitelů českého skoku plakát s poděkováním.

Po skončení závodu si však Honza na můstek vyjel ještě jednou. A skok se mu vydařil ještě víc než závodě. Ačkoliv už měřiči nebyli na svých místech, bylo zřejmé, že pokus šel za K-bod můstku, tedy za značku 95-ti metrů. Naposledy.

Když se však po závodě slova ujal Honzův dědeček Jiří Raška, veřejně prohlásil: "Já si stejně myslím, že se Honza ke skokům vrátí." A pak se otočil na svého vnuka se slovy: "Honzo, skoky Ti budou určitě chybět."

Tak uvidíme, zda se slova olympijského vítěze naplní.

11.8.2008 - "Má kariéra skokana na lyžích se definitivně blíží ke konci."

Zdravím všechny fanoušky skoků na lyžích i ostatní návštěvníky mých internetových stránek!

V jarním a letním období tohoto roku se toho u mě stalo opravdu hodně. Některé události byly známé, ale převážná část se odehrávala v mém nitru. Vzhledem k tomu, že se v posledních týdnech objevilo několik informací ohledně mé osoby, rád bych Vás s některými detaily seznámil: Moje závodní kariéra skokana na lyžích se definitivně blíží ke konci, a to především z důvodu, který teď nemám respekt popsat - ze STRACHU! Už nad tím uvažuji delší dobu a určitě to není, jak by si spousta lidí mohla myslet, unáhlené rozhodnutí. Vše začalo již při mém posledním závodě v zimní sezóně v Ramsau, kde jsem před každým skokem, když jsem sedl na startovní lavičku, začal mít obavy a domníval jsem se, že to bylo z důvodu podmínek co panovaly. Následně jsem se s trenérem domluvil na ukončení zimní sezóny (do jejíž konce zbývaly dva týdny) a myslel jsem, že to tímto přešlo.

Po krátké přestávce jsem zahájil přípravu na nový skokanský rok. Letní sezónu jsme začali na můstku K-60m ve Villachu, kde jsem nepředváděl špatné skoky, ale jak jsem vyšel na věž K-90m, už se ve mě začal probouzet pocit strachu a u vlastních skoků jsem se už vůbec nesoustředil na čem mám pracovat, ale spíš na to, ať už je po tréninku. Nevnímal jsem, jaké skoky předvádím. Přitom u tréninku na "suchu" mi šlo vše podle plánu a chyby jsem rychle odbourával!

A tak to šlo pořád dál a stále to bylo horší a horší. Skoky s tímto pocitem bych opravdu předvádět nechtěl. Já mám skoky na lyžích strašně moc rád. Už se pod můstky pohybuji 19let (skokansky přes 16 let) a věřte mi, že jsem nad rozhodnutím, co dál, moc a moc uvažoval!

Před 14-ti dny mě volal novinář Martin Hašek a ptal se na ukončení mé kariéry a já mu odpověděl, že o konci kariéry uvažuji, ale že ještě nejsem definitivně rozhodnutý. Že mé rozhodnutí padne až v září po mé maturitní zkoušce a že jsem rozhodnutý na 80%! V tu dobu jsem však byl na brigádě ve velkoobchodě Elektro Bartoš - ve firmě, která mě podporovala při mé sportovní kariéře.

Minulý týden ve čtvrtek za mnou byli reportéři, že se někde na netu dočetli, že mém údajném konci a já jim odpověděl, že ano, ale že nejsem ještě rozhodnutý stoprocentně.

Chci se s tímto krásným sportem rozloučit jako skokan a to Velkou cenou, která se budou konat 17.8.2008 od 13 hodin ve Frenštátě. Myslím, že by to mohlo být krásné uzavření mé kariéry.

Skoky na lyžích jsou sportem, který se bohužel nedá provozovat rekreačně, a tak je jasné, že jako většina skokanů po konci kariéry přibiju skokanské lyže na hřebík a už nikdy se jako skokan na můstku neobjevím. Ale moc rád bych se tomuto sportu v budoucnu ještě nějakým způsobem věnoval.

Chtěl bych také poděkovat všem fanouškům za to, jak jste při mě stáli, když jsem to nejvíc potřeboval a mrzí mě, že jsem jim nemohl udělat větší radost podařenějším výsledkem.

Moc a moc Všem DĚKUJI.

Váš Honza Mazoch - Mazda

25.7.2008 - Maturita na prvním místě

Letní sezóna se rozjela a Honza nasbíral body v úvodních závodech Kontinentálního poháru. Další závody Kontinentálního ale budou až v září, a tak se hlavním Honzovým cílem stala maturita. Ví, že vzdělání je pro jeho život důležité a nechce dělat věci polovičatě, a proto se rozhodl, že na pár týdnů oželí skoky.

Ačkoliv získal v úvodních třech závodech CoC ve Slovinsku celkem 37 bodů, když v Kraji skončil 11., cítil, že jeho skoky něco postrádají. Rozhodl se věnovat studiu a nedělat skoky na půl plynu, když by myšlenkami stejně zůstával spíš u učení. Jeho jméno se tedy nyní až do "zkoušky z dospělosti" na soupiskách nebude objevovat.

23.7.2008 - První body na úvod letního Kontíku

Ani se novomanželé navzájem příliš neužili a už musel Honza odjet. Povinnosti skokana volaly. Ovšem ze slovinských měst Velenje a Kranj si Mazda odvezl první body do letošního ročníku Kontinentálního poháru na umělé hmotě a mohl být vcelku spokojený.

V úvodním klání na můstku HS 94 předvedl skoky 84,5m a 82,5m a obsadil příčku v první dvacítce, 18. místo. O den později, v sobotu 5.7., se ve Velenji skokané utkali znovu, ale Honza se do druhého kola nepodíval. Chybělo málo, 79,5m znamenalo těsný nepostup a 34. pozici.

Slovinské turné vyvrcholilo v Kranji (HS 109) a vygradovala také Honza forma. Po úvodních rovných sto metrech přidal Honza ve finále 105m a posunul se na konečné 11. místo. Tím také poskočil v celkovém hodnocení CoC na průběžnou 19. příčku, o kterou se dělí s kolegou z reprezentace, Jakubem Jandou.

25.6.2008 - Mazda v Mazdě, aneb svezení po Frenštátu

Dvacátého června jste mohli zahlédnout Honzu Mazocha na několika místech ve Frenštátu a poznali jste ho zcela určitě. Vedle svatebních šatů byl jednoznačným poznávacím znakem vůz Mazda 5. V tomto voze přijel nejen on na svatební hostinu, ale také v něm byli svezeni svatební hosté.

Jednoduchým nastavením bylo možno docílit 7místného uspořádaní, což přivítali především početnější rodiny strýčků obou novomanželů. Babičkám se zase zamlouval velký prostor zadního nástupního místa, neboť oboje zadní dveře jsou vybaveny "vysunovacím" systémem (jedinečnost v této třídě).

A jak se v 2litrové dieslové Mazdě 5 jezdilo Honzovi?
"Mně se líbily jízdní vlastnosti - a to především plynulá akcelerace, i když jsem po Frenštátu moc nevyužil šestý převodový stupeň. Když jsem zkoumal jednotlivé ovládací prvky, u tlačítka Info se mi objevila průměrná spotřeba 6,5 l/100km a to i poté, co se svezli plně najezení svatební hosté. Byl jsem tak nízkou spotřebou dost překvapen.Shrnul bych to asi tak, že je to ideální rodinné vozidlo."

20.6.2008 - Honza provedl nejkrásnější životní skok

Pátek, polední vyzvánění kostelních zvonů a "ano", kouzelné slovo nesoucí se frenštátskou radnicí, kterým Honza s Barčou započali svém manželství. Dvacátý červen byl jedním z mála dnů, kdy se u Rašků a Mazochů nemluvilo o skocích na lyžích. Středem pozornosti se pro tento den stali dva zamilovaní snoubenci, snubní prstýnky se svatebním dortem a také jejich malá Viktorka, která se narodila přesně před rokem. Ale přesto došlo i na ukázku ze skokanského umění.

Před radnicí čekal na novomanžela Honzu přeskok přes překážku vytvořenou ze skoček a provázku. Poté se pětašedesát svatebních hostů přesunulo na hostinu do nedalekého hotelu Bartoš. V dobré náladě si pak čerství novomanželé i s dcerkou užívali "jejich" den. Celou svatbu řídila Veronika, Honzova sestra, které se ujala tradičního projevu. Pozvednutou číší připíjela nejen na šťastný pár, ale poděkovala také Barunce za péči, se kterou se o Honzu před rokem pečlivě starala při jeho návratu do normálního života.

Hostina se nesla ve víru znamenitého jídla, dobré zábavy a tance a tanečnímu parketu vládli zejména strýčkové a tetičky roční oslavenkyně Viktorky. Partnerky však v kole hojně protáčel i ženichův dědeček, pan Raška. Neopomněla se také symbolika, hosty na "Mazdově" svatbě vozili po celé odpoledne vůz Mazda 5.

Největší překvapení přišlo dvě hodiny před půlnocí v podobě velkolepého dvacetiminutového ohňostroje, který Frenštát ani nepamatuje a z kterého byli Honza s Bárou skutečně dojati. Jen pan Raška byl poněkud smutný, protože fotoaparátu, speciálně pořízenému na svatbu, který disponuje programem pro focení právě ohňostrojů, došly baterie.

Oslavy se protáhly přes celou noc a poslední ze svatebčanů odjížděli až v půl čtvrté ráno. Přesto si ještě vychutnali závěrečnou skladbu pozvané kapely - stylového Večerníčka.

Malý bonus: Video novomanželského polibku

15.6.2008 - Snad bude svatba náš nejkrásnější den

Před nedávnem jsme vám umožnili zeptat se přes e-mail ženicha Honzy a nevěsty Barči na probíhající přípravy i jejich pocity z blížící se veselky. Nyní vám samozřejmě nabízíme odpovědi.

Honzo, jak se těšíš na svou svatbu?
Na svatbu se strašně moc těším a doufám, že nám vše vyjde podle našich představ a bude to pro nás nejkrásnější den!

Studoval jsi nějaké příručky, co se před svatbou a při svatbě podle bontonu má dělat?
Neee, nestudoval jsem nic, jen jsem se na to, co mám dělat, trochu zeptal, ať neudělám ostudu :o)

Co musíš ještě do Tvého dne "D" zařídit ?
Máme už vše zařízeno a o věci, které jsou ještě třeba zařídit, se postarají naši svědci, takže my už se nemusíme o nic starat.

Jak velkou svatbu budeme mít a kdo přijde ze skokanů?
Nemyslím si, že to bude nějaká velká svatba. Pozvali jsme hlavně rodinu a taky nějaké kamarády, na oběd nás bude asi šedesát a potom na večer ještě dorazí několik kamarádů. Ze skokanů jsme ke svatebnímu stolu pozvali Jakuba Jandu a taky trenéra Radka Židka.

Také nevěsta Barča odpověděla na pár dotazů:
Jak prožíváte poslední dny před svatbou?
Poslední dny bereme úplně normálně. Zatím na nás nedoléhá ani žádná nervozita a už máme skoro vše zařízené, takže teď už se jen těšíme na náš den D.

Co bylo pro Honzu největší "oříšek" při přípravě svatby?
Nejtěžší pro nás oba bylo asi vybrat si prstýnky. Nedokázali jsme se shodnout na typu, který by se nám oběma líbil.

Na co či koho se nejvíce těšíte?
Těšíme se na to, jak se sejdeme. Jak s mou, tak s Honzovou rodinou.

1.6.2008 - První skoky v nové sezóně

Po třech měsících si poprvé v nové sezóně Honza skočil. Reprezentační tým odjel na své první skokanské soustředění, a to na Honzův oblíbený můstek ve Villachu. "Na první skoky jsem se těšil, i proto, že na Villach mám dobré vzpomínky a zdejší můstek mi svědčí."

Z valašského Frenštátu odjel společně s Jandysem a bratrem Jirkou a na jihu Rakouska zůstanou do úterý. "Kondiční přípravu trénuji již delší dobu, ale skákání je pro nás skokany ten pravý magnet. Myslím, že jsem si přes jaro dobře psychicky odpočinul a dostal na skoky ten správný hlad. Každá fáze přípravy na sezónu je velmi důležitá a tak i já přikládám tomuto soustředěná maximální koncentraci."

Po návratu domů a přípravě na suchu, budou skokané létat za 14 dní na můstku v německém Klingenthalu.

Svatba se blíží ...

Slavnostní vyzvánění svatebních zvonů se kvapem blíží. Honza s Bárou si své snubní prstýnky vymění již 20. června, v pravé poledne, ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Jak si nevěsta užívá přípravy?
Zvolila klasicky bílé svatební šaty?
Co plánuje na loučení se svobodou?
Stačí se jen zeptat - máte-li na nastávající novomanžele a zejména na nevěstu Barču nějakou otázku, pošlete ji na skifly@email.cz.

Honzův hlas zněl éterem

Honza si návštěvu u Xavera zopakoval a to jen týden po přímém přenosu talk show Café-X. Tentokrát se Honza snesl do našich uší na vlnách rádia Frekvence 1, kde odpovídal na otázky Luboše Xavera Veselého v pořadu Křížový výslech.

Záznam celého vysílání si můžete přehrát na webu Frekvence 1

16.5.2008 - V "kavárně" se vsadil a prohrál. Brácha totiž dorazil.

Televize? Tam už je Honza (skoro) jako doma. Ještě před necelým rokem zavítal do talk show Jana Krause. A teď, poté, co Honza potrénoval na soustředění v Liberci, se nerozjel rovnou domů, ale zastavil se v Brně. Přijal totiž další pozvání - do diskusního pořadu Café X České televize, které v živém vysílání moderoval Luboš Xaver Veselý. To ale netušil, jaké překvapení na něj čeká.

Dvacáté Café X se neslo v lyžařském stylu. Po boku Honzy se do křesla usadil letošní vítěz SP v běhu na lyžích, Lukáš Bauer. Ovšem začalo se dosti nelyžařsky, hokejovou prohrou se Švédy. Jedno neveselé téma vystřídalo v zápětí druhé. "Platí i u tvého pádu, že vše zlé je pro něco dobré?" zeptal se Veselý, zatímco si diváci videem připomněli zakopanskou větrnou smůlu. "Určitě to platí. Mohl jsem být při narození své dcery a strávit s ní a přítelkyní celé léto. Kdybych nespadl, byl bych s klukama pořád někde na cestách," zněla Honzova reakce.

Zůstat už tedy u "svých holek" doma? Kdepak, bez skákání by Honza dlouho nevydržel. A Lukáš Bauer dodává: "Sportovci jsou takový blázni, že jak mile se dají po zranění do kupy, okamžitě je srdíčko táhne zpátky - mě na běžky, Honzu na můstek, a jdou do toho znova."

Co si Honza nemohl vynachválit, byla spolupráce s psychologem. Od dubna, každou neděli teď Honza chodívá s čistou hlavou. Psychologův pozitivní dopad ale narušuje strašák jménem maturita. Písemnou polovinu už má Honza za sebou, ale po zakončení ústní zkouška bude v mnohem větším klidu.

Rozpaky přišly na řadu při smskových dotazech diváků. Oba lyžaři se úspěšně vykrucovali z odpovědi na otázku: Pomáhá úspěch u holek?. Zato jistý si byl Honza ve svém tvrzení, že mladší bratr Jirka by do podobného pořadu ze studu nejspíš nepřišel. Dokonce se s moderátorem vsadil. Jak hluboce se mýlil poznal hned vzápětí - Jirka se rázem usadil na "čestné místo moderátora" a Honza se už jen usmíval.

"Brácha Jirka si odbyl televizní premiéru v civilním oblečení," mínil Honza po skončení pořadu. "Pokud si dobře vzpomínám, tak měl pouze jeden rozhovor hned po skoku v Liberci". A velkou radost mu udělala Lukášova společnost. "Měl jsem možnost si před natáčení s Lukašem popovídat. Přes sezónu se moc nevidíme, pouze při některých při severských hrách v Oslu nebo na MS, jenže to stejně máme každý jiné starosti, jiný režim," posteskl si. Ale návštěvu pořadu si vychvaloval. "V takové kavárně jsem vlastně ještě nebyl, ale atmosféra byla opravdu příjemná, taková uvolněná."

Záznam celého pořadu můžete zhlédnout v archivu ČT.

25.4.2008 - "Mým cílem je maturita a MS v Liberci."

Honza teď prožívá, ačkoliv zimní sezóna dávno skončila, docela hektické období. Kromě tréninku bojuje se studiem a s přehledem zvládá také starost o dcerku Viktorku. Navíc se připravuje na červen, kdy nastane dlouho očekávaný "Velký den". V pondělí odjel do Liberce na soustředění s týmem. Přesto si našel čas také na rozhovor.

Říkal jsi, že musíš nakrmit malou. Takže je teď z tebe taťka na plný úvazek?
Určitě. Musím se přece o Viky postarat, ať si Baja může odpočinout, protože já pak zase jedu pryč a už to není sranda starat se o Viky. Už všechno zkoumá, ke všemu se staví, takže jí člověk musí pořád hlídat. A myslím že mi to docela jde (smích).

Představoval sis rodičovství takto? Nebo jsi příjemně překvapený?
Říkal jsem si, jaké to asi bude, ale ve skutečnosti je to úplně něco jiného. To si člověk nemůže ani představit. Kdykoliv jej dítě něčím překvapí.

Například?
Třeba mě překvapuje, jak vše sleduje, vše jí zajímá, vše zkoumá. Na něco se podívá s tím úplně krásným pohledem a smíchem a je to prostě něco, co ani nejde popsat!

To asi znamená, že určitě nelituješ toho, že máte Viktorku na dnešní dobu poměrně brzo. Nebo je to jinak?
Určitě toho NELITUJU a ani toho ani vteřinu nelitoval! Přišlo to sice brzy, ale vůbec nám to nevadí. Alespoň pak, jak nám bude víc let, na sebe budeme mít s přítelkyní čas a to jen sami pro sebe, protože dětí už třeba budou bydlet jinde.

Děti? Plánujete další?
Jistě bychom chtěli druhé. Jak bude mít Viky tři roky.

Připomíná mi to plán z básníků: první dítě, dovolená v Jugoslávii, druhé dítě...Vy to máte jen trošku jinak přeskupené. Hlavně se svatbou, která bude až v létě. Už se na ni připravujete?
Na svatbu se připravujeme a už máme vše domluvené. Vždyť je to přesně za dva měsíce. Chtěli jsme svatbu před dítětem, ale minulý rok se toho hodně stalo a my si tento den chceme užít, tak jsme se domluvili, že to bude až po miminku a to v den Viktorčiných narozenin, tedy 20.6.2008 v hotelu Bartoš.

A jak je to s fanynkami? Nebo se zprávou, že máš dítě už záplavy obdivných dopisů a fronty na podpis vymizely?
Lidi si o autogramy stále píšou, ale už ne tak jako minulý rok. Myslím, že je to i těmi výsledky, co jsem předváděl v zimní sezóně.

...a loni to bylo nejspíš také kvůli pádu. Nepřijde ti, že se o tebe od té doby tvoji blízcí víc bojí? Nebo se na všechno snažíte zapomenout a skákání se nebát?
Asi to bylo kvůli tomu pádu! A moji nejbližší se nějaký strach pokouší nedávat ho najevo. Podporují mě a za to jim moc děkuji! A abych zapomněl já, na tom teď pracujeme a pomáhá mi s tím společnost TAKT, která se zabývá psychologií.

Říká se, že skoky jsou z devadesáti procent o hlavě. Takže když tě teď psycholog dá "do kupy", budou to v zimě ataky na bednu a následně svěťák?
Tak skoky jsou hodně o hlavě a já jsem moc rád, že mi nabídli tuto spolupráci! Nechci ještě ničemu předbíhat, ale hlavně věřím, že to pomůže.

A v co ještě doufáš? Vytyčil sis pro příští sezonu nějaký cíl?
Pro příští sezonu je cíl jednoznačně mistrovství světa v Liberci. A mám taky ještě dané i cíle, co se týká váhy atd. Taky teď ještě dělám školu a do toho trénuji.

Zmínil jsi školu. Zdolat zkoušku z dospělosti je teď taky tvým jedním cílem?
Určitě. Budu maturovat až v září, ale je to teď pro mě priorita. Jak budu mít dodělanou školu, tak budu v naprostém klidu a to, si myslím, určitě sportovec ke svému sportu potřebuje!

Na klidu ale asi moc nepřidá, když odejde trenér. Jak ty vidíš odchod Matjaze Zupana z české reprezentace?
Matjaz nás učil stavět se ke sportu jako profíci a ukázal nám cestu a my v tom teď budeme pokračovat. Sice bez něj, ale Davida Jiroutka taky moc naučil a David podle něj pojede, takže z toho strach nemám a nelámu si s tím zbytečně hlavu.

Odchod nepostihl jen náš skok a kromě změn trenérů odchází i skokané. Skočky na hřebík pověsila třeba legenda Janne Ahonen, vzor všech. Co ty na to říkáš?
Já to chápu, už ho to jednoduše nenaplňuje. Skáče dobře už strašně dlouho. Je to prostě pro skokany legenda a vždy bude!

Byl i tvým vzorem?
Já ho spíš jen obdivoval, ale vzorem? To ne. Tím je pro mě Adam Malysz.

Povídal jsi, že když netrénuješ, tak se učíš do školy nebo hlídáš Viktorku. Máš teď vůbec čas na nějaké koníčky?
Nemám. Opravdu jsem teď tak časově vytížen, že nevím co mám dělat prvního, ale dá se to zvládnout! Ani na Baju nemám moc času a to mě moc mrzí a tímto se jí chci i omluvit a slibuji že ji to vynahradím...

..na svatební cestě?
No, ani nevím, jestli na svatební cestu pojedeme. Neznám sice ještě plán závodů a soustředění, ale snad se tam nějaký volný termín najde. Chtěli bychom asi i s Viky někam na Slovensko do termálů, ale to vše se ještě musí dohodnout.

Původně jsem se přes otázku na koníčky chtěla dopracovat k jednomu z nich - k fotbalu. Letos bude EURO. Budeš je sledovat?
Určitě to sledovat budu, ale ne každý zápas, to bych u televize musel i spát (smích). A určitě budu fandit našim!!!

A bude s tebou šampionát sledovat i ženská část domácnosti? Nebo se na tomto programu moc neshodnete?
Pravda, na tomto tématu se opravdu moc neshodneme, ale budeme muset udělat nějaký kompromis.

Co na skocích? Bára občas zavítá i na nějaký závod. Baví ji to?
Baví, ale když jedu já, tak se dívá jen jak sedím na lavičce, pak se otočí a podívá se zase až když brzdím. Má o mě strach a já to chápu.

17.4.2008 - Písemná část maturitní zkoušky

O skokanech na lyžích se v dubnu moc nemluví. V klidu aprílového měsíce si většinou užívají zasloužené dolovené. Někteří z nich ten klid využívají ke studiu. A mezi nimi je i Honza Mazoch. Od konce března se pilně a v ústraní připravuje na maturitní zkoušku na střední průmyslovce ve Frenštátu. Včerejší den byl pro něho velmi zvláštní, plný pocitů, vnitřních sil a očekávání. Psal maturitní písemku z českého jazyka. Předem přemýšlel o možných tématech: "Sledoval jsem poslední dva týdny hlavně ty témata, o kterých se právě mluví a které se dotýkají všech lidí. Malinko jsem si i přál, aby to bylo spjato nějakým způsobem se sportem."

Očekávání a svým způsobem i část přání se nakonec vyplnilo. Téma, které si Honza pro svoji práci vybral, souviselo s kouřením a jejím plánovanými omezeními. Jednalo se o úvahu. "Téma se dotýkalo jak nás všech, tak také sportovců. Po úvodním zamyšlení jsem se rozepsal, celkem jsem nad prací strávil 4 hodiny." Na to nejdůležitější - na hodnocení- si bude muset Honza ještě počkat. Nyní se připravuje na další předměty.

1.4.2008 - Sezóna očima Jana Mazocha

Vážení čtenáři internetových stránek Jana Mazocha,
chtěli bychom Vám poděkovat za Vaší přízeň během celé zimní sezóny. A také za Vaše náměty ke zkvalitnění Vaší informovanosti o sportovním i soukromém životě našeho skokana. Zimní sezóna 2007/2008 definitivně uzavřela svoje brány, a tudíž nastává čas bilancování a vzpomínek. Právě nyní Vám přinášíme zhodnocení uplynulé sezóny očima Honzy Mazocha. Rádi bych též znali Váš názor. Proto prosím posílejte Váš pohled na tuto skokanskou sezónu na email skifly@email.cz. Nejlepší příspěvky zveřejníme na tomto webu.

Myslím si, že sezóna byla pro český skok docela solidní. Na druhou stranu se svými výsledky spokojený vůbec nejsem. Zpětně se domnívám, že na konci zimy se na mě podepsalo, to jak mi utekla loňská jarní příprava. Ke konci už jsem byl moc unavený a chyběla mi taková ta správná "jiskra". Před zimní sezónou jsem si myslel, že jsem fyzicky dobře připraven a vstupoval jsem s velkou motivací, s odhodláním se vrátit do světového skokanského světa. Po přípravné fázi přišly začátkem prosince první závody, kde jsem udělal několik špatných skoků a začalo se to semnou táhnout.

S dosaženými výsledky určitě nejsem spokojen, a to i přesto, že návrat na můstky proběhl bez větších komplikacích, což většina lidí ocenila. Já chci ovšem víc a věřím, že na to mám.

Při hodnocení loňské zimy již přemýšlím o té další. Zejména mě trápí to, jak se na ni co nejlépe a nejsvědomitěji připravit. Vlastně s koncem jedné začíná již ta druhá a já se do toho chci pořádně obout!!!

V klidu jsem si rozebral též věci, které byly z mé strany ať už v průběhu přípravy, tak během sezóny udělány chybně, či nedostatečně. V přípravě se chci též zaměřit na psychickou stránku, protože skoky na lyžích jsou sportem, kde je psychika nesmírně důležitá.

Domluvil jsem se na spolupráci s firmou TAKT, která se zabývá konzultacemi a poradenstvím, co se týče psychologie a rozboru osobnosti jako celku. Teď také dodělávám školu SPŠE ve Frenštátě pod Radhoštěm a i když je to zabíračka, alespoň mě to přivádí k úplně jiným myšlenkám. Vedle toho jsem začal hrát různé hry a začal jsem běhat. Po konzultaci se svým trenérem chci najet na silovější trénink. Určitě chci mít čistou hlavu, tak abych se mohl plně koncentrovat na skoky, a jeden z prvních cílů pro nadcházející sportovní rok je vědět, že jsem pro své výsledky v další sezóně udělal vše. Pro přípravnou část si již stanovuji první cíle a jejich splnění je pro mě základním stavebním kamenem.

Chtěl bych tímto poděkovat všem mým partnerům za jejich podporu - moc pro mě tato pomoc znamená, a tak nezbývá nic jiného, než říct DĚKUJI!!! Opravdu se v nadcházejicí sezóně chci posunout dál a něco dokázat...

Starší novinky >>